První dvě děti jsem nosila hodně - ale až v ergo nosítku, šátek jsem nějak neuměla používat a jim se líbilo v kočárku... Třetího špunta nosím od jeho měsíce denně několikrát - odvádím s ním do školky, vyzvedávám ze školky a ze školy, a protože bydlíme mezi dvěma kopci, kde je s kočárkem stejně špatná cesta a všude schody, potřeba mě donutila pořídit si šátek a naučit se ho vázat. A nelituju. Aspoň máme společné mazlící chvíle, na které nikdo nemusí žárlit...


S podzimem ale nastal problém, co na sebe? Hledala jsem na internetu a našla jsem krásné nosicí bundy, některou z nich možná ještě pořídím. Za všechny vám ukážu mé favority od Iw design nebo babywearing.cz a taky LoktuShe... Ochladilo se ale docela rychle a já neměla co na sebe, tak jsem začala pátrat doma po svetru nebo mikině s velkým výstřihem, do kterého bychom se vešli oba.
 A našla jsem svoji starou milovanou mikinu z doby, kdy mi bylo asi 16 - tenkrát jsem ji dostala jen tak u ohně od kamaráda se slovy "si ji nech, mně je stejně malá..." :)  A teď ji budu nosit znovu a vzpomínky se na ni budou nabalovat. LOVE IT!


 Primární požadavek byl udělat velký výstřih, aby se do něj vešla kromě mojí hlavy, také hlavička miminka. Takže jsem mikinu prostě rozstříhla kolmo dolů, skoro až ke klokanní kapse. V místě střihu jsem jen našila šikmý proužek, výstřih jsem nijak víc neupravovala. (Až pak mě napadlo, že by bylo pěkné, kdyby ta žlutá linka - tedy ten šikmý proužek - vedla kolem celé kapuce, možná ještě někdy došiju...)


 Znak adidasu jsem zamaskovala barevnými kolečky, která jsem pak zopakovala ještě na kapuce, na rukávu a na zádech.


Původní mikina měla hodně široké rukávy, tak jsem je - když už jsem měla v ruce nůžky - trošku zúžila.


 Náplety jsem vyměnila za oranžové a stejný lem jsem našila i na spodní okraj mikiny - příjemně se tak stáhla a nefouká nám do ní.


A tady je výsledek:


Tím jsem vyřešila podzimní mikinu, ale ještě mě čeká zimní bunda... Máte tip? Chtěla bych si ušít vsadku do svého zimního kabátu, tak jestli se mi to podaří, určitě vám ji ukážu.

Míša


 Jestli máte doma malé dítko a bojíte se střepů z klasických vánočních ozdob, tady je krásná alternativa. A i když vánoční přípravy nejsou ještě úplně aktuální téma, v tomhle případě musím udělat výjimku. Abyste stihli všechno rozmyslet,  připravit, nakoupit a vyrobit, je potřeba začít včas. 

Ozdoby vyráběla a nafotila paní Míša Klimešová, které tímto mockrát děkuji za návod a možnost jeho uveřejnění.

Co budete potřebovat:
  • překližkové výřezy ve tvaru vánočních ozdob (k dostání např. na Fleru)
  • bílá tempera
  • lepidlo na decoupage (podobně funguje také mírně vodou rozředěný Herkules)
  • ubrousky nebo rýžový papír s vánoční tematikou (k dostání např. na Tvořílci.cz)
  • štětec (měkký na lepidlo)
  • skalpel, nůžky
  • špejle nebo párátko

Výřezy z překližky můžete zdobit různými technikami - klidně nechte děti, aby je samy pomalovaly třeba vodovkami... Nebo vyzkoušejte tenhle jednoduchý a úžasně efektní postup:




Výřezy nejdříve natřete bílou temperou - obrázky na nich pak lépe vyniknou. 




Během zasychání podkladového nátěru si připravte obrázky, které budete na ozdobu nanášet. K dostání jsou různé motivy - použít můžete buď klasické papírové ubrousky (používá se jen nejsvrchnější vrstva s potiskem) nebo rýžový papír.

V obou případech platí jednoduché pravidlo - pokud je zvolený motiv menší než překližkový výřez, nikdy ho nestříhejte nůžkami, ale vždy ho opatrně vytrhejte. Okraj vystřiženého obrázku je příliš ostrý a je po zaschnutí lepidla vidět. Vedle toho natrhané "chloupky" z papíru jsou jemné a lepidlem se krásně zahladí. 




Jediný případ, kdy můžete obrázek vystřihnout, je pokud chcete, aby vám překrýval celý překližkový výřez. Potom můžete výřez opatrně obkreslit na papír a obrys vystřihnout. Rozdíl v okraji vystřiženého a vytrhaného obrázku je krásně patrný na následující fotce:




Když bílý podkladový nátěr zaschne, potřete celý výřez lepidlem a opatrně na něj umístěte vybraný obrázek - buď na střed, pokud máte jen malý motiv, nebo přes celou plochu, pokud máte velký motiv. V obou případech vždy natírejte lepidlem celou plochu překližky - lepidlo ozdobu sjednotí a vytvoří na ní lesklý film. Po přiložení obrázku přetřete znovu celý výřez velmi opatrně lepidlem (použijte měkký štětec, který vám obrázek nepotrhá).




Nechte zaschnout alespoň hodinu. Pokud máte motiv přes celou plochu překližky - tedy i přes dírku na zavěšení - použijte kulatou špejli, abyste dírku propíchli do pravidelného tvaru.


A tady hotové ozdobky - vlevo ozdoba s motivem na středu (rýžový papír), vpravo obrázky přes celou plochu výřezu (papírový ubrousek).




Aby se vám ozdoby na stromečku netočily "zády", můžete obrázek aplikovat z obou stran. Budete tak mít jistotu, že ho vždy uvidíte.




Já to letos rozhodně vyzkouším! Už mám doma překližkové baňky a nakoupila jsem je i do mateřského centra, kde nad technikou ještě popřemýšlíme, protože s námi budou vyrábět dvouleté děti.


Míša a Míša


Podzim letos přišel nějak rychle. Kaštanová sezona je v plném proudu, denně doneseme domů plné kapsy. Jak si s kaštany hrát a co z nich vyrobit? Od tradičních zvířátek až po komety vlasatice - tuhle inspiraci jsem nasbírala za roky svého mateřství. A je to inspirace spíš obrazová, protože na texty teď jaksi není kdy... Tak pojďte nakouknout.




Už samotné sbírání a zkoumání spadaných kaštánků je veliká zábava pro děti a relax pro mě. Denně nosíme domů plné kapsy podzimních pokladů.



 A co s nimi? Samozřejmě klasika jsou špejlová zvířátka - tady úplně první naprosto samostatný výtvor, včetně vrtání nebozízkem (skoro ve čtyřech letech).


A o rok později vznikl mimiděk i Řehoř Samsa!


A když se do špejlování zapojí i tatínek, vznikne klidně opravdová stonohá stonožka! Ale podváděl a dírky dělal vrtačkou...


Když budete dělat dírky, můžete vyzkoušet také kaštanové komety - do dírky jsme kápli trochu tekutého lepidla a nacpali do ní barevné stužky:


A takhle krásně lítaly:


 Nebo provrtejte kaštan skrz naskrz a vyrobte si náhrdelník...


Kaštany můžete navlékat také jako korálky - buď na krk, nebo je můžete použít jako závěsnou hračku pro miminko nad postýlku. (Více tipů na to, co pověsit miminku nad postýlku najdete ZDE.)


Z kaštanů se dá taky moc pěkně kreslit...


Nebo s nimi počítat...


A nebo obojí dohromady...


Malé děti budou nadšené, když je necháte z kaštanů (a dalších podzimních plodů) "vařit". Stačí velká mísa - my jsme použili lavor, protože jsme "vařili" ve velkém v mateřském centru. A do mísy nasypte třeba ovesné vločky jako základ a do nich cokoliv vás napadne... Přidejte několik kousků dětského nádobí a hostina může začít.


Ale úplně v klidu vystačíte i s mísou samotných kaštanů - odzkoušeno na bandě dvouletých dětí :)


S kaštany si můžete hrát také v zrcadlovém koutku - pozorovat a tvořit.


Na kaštany se dá také malovat - my jsme měli jen černý permanent fix, tak vznikli kamarádi čumáčci, kteří teď bydlí v dřevěném domku v pokojíčku na koberci.


A jeden extra tip - ozdobte se na podzim barevným náhrdelníkem ze šípků nebo jeřabin.


A spoustu dalších sesbíraných kaštanových nápadů si můžete prohlédnout na našem Pinterestu. A když budete sledovat náš Instagram, tak tam se o našem tvoření dozvíte jako první a uvidíte fotky, které většinou jinam nedávám.

Krásný podzim

Míša


Po šestinedělí se z našeho spícího miminka stal malý pozorovatel. Tak jsme pořídili dřevěnou hrazdičku a vymýšleli, co na ni pověsit. Nechtěla jsem pestrobarevné plasty, tak jsme improvizovali a výsledek je super!

Tak dneska rychlý obrázkový článek z našeho korálkového hraní - velké děti navlékaly náramky a náhrdelníky, maminka tvořila pozorovací hračky.


Pod hrazdičkou si prďolka nejčastěji hoví ve svém hnízdečku (návod na jeho výrobu najdete ZDE). Na hračky pozorovačky jsem použila dřevěné kroužky, přírodní dřevěné korálky různých velikostí a několik kontrastních korálků - bílé, černé, červené. A pak už jsem jen zkoušela a vázala... Na výsledek se můžete podívat níže. A protože máme rádi přírodu, už od malička se náš benjamínek dívá na šišku :)


 Nebo na kaštany :)


Stejným způsobem vznikl také kolotoč nad postýlku - ale protože v postýlce zatím nespí (spí s námi), tak kolotoč máme nad pojízdným proutěným košíkem.


A poslední mimi-navlíkačka byl klip na dudlík, který užijeme později.


 A tady náš malý pozorovatel, seznamte se prosím :)


Hezký naplněný den

Míša


Po třech letech máme doma zase malé miminko. Dneska je mu 10 dní. Chtěla jsem napsat článek o porodu, kojení a sžívání se, ale myslím, že tahle etapa ještě není uzavřená... Tak zatím místo toho článek o tom, jak jsme nového brášku doma přivítali.





Postýlku a svůj vlastní pelíšek, kterému D říká "krmítko" - místo "hnízdečko" - měl mrňousek nachystené dopředu. Návod na ušití najdete ZDE. Hnízdečko mám zatím v pojízdném proutěném košíku, kde B spí přes den. V noci spí s námi v posteli na svém vlasním měkkém polštářku. Pojízdný košík je bezvadná věc, miminko může být neustále v místnosti, kde jsme my a může se vyhřívat u okna, do kterého zrovna svítí sluníčko (na novorozeneckou žloutenku je denní světlo nejlepší lék). A když je potřeba dovezu si ho třeba i do koupelny... 


 Pro starší děti je bráška zázrak. Kontrolují ho, hlídají ho, tulí se s ním...


Takové koupání mimina při večeři je lepší než pohádky v telce... ;)


Vítání se neobešlo bez dárečků. Děti dostaly od novéhou sourozence ukulele. No nevím, jestli jsme to dobře rozmysleli, když jsme dárek vymýšleli... Začíná tu být trochu hlučno a to, jak si umíte představit, je k novorozenci v bytě ideální stav! Ale zpíváme a brnkáme denně a děti jsou z "malé kytary" nadšené. Kdyby vás ukulele zajímalo, koupili jsme na ukeshop.cz.


 A miminko dostalo oplátkou svůj první narozeninový dort. A nebyl to obyčejný dort, z toho by přece jenom novorozeně nic moc nemělo... Byl to dortNEdort! Na rozbalování téhle parády se samozřejmě těšily hlavně starší děti.


Čekala jsem klasický plenkový dort, ale obsah dortu mě mile překvapil! V každém patře bylo ukryto několik dalších dárečků, od čajů pro děti i maminky až po oblečky a krásnou heboučkou deku!


Tady je celý obsah dortu - deky, oblečky, plenky a ubrousky, hračky, bryndáčky, čaje, olejíček a lahvička. 💗


DortNEdort si můžete objednat také ve variantě pro starší děti nebo dospěláky s obsahem na přání. Za projektem stojí mladá maminka Lucie, která začala s podnikáním na mateřské dovolené, a pokud byste ji chtěli podpořit, máte možnost v právě probíhající soutěži KB Nastartujtese.cz - hlasovat můžete ZDE.

Jak proběhlo vítání vašich dětí? Jaké dárečky dostaly a přinesly také něco miminka starším dětem? U nás dáreček od prostřední dcerky na nejstršího syna fungoval - přinesla mu Lego a dodnes si to pamatuje. Získala tím u něj významné plusové body do začátku, kdy se přece jenom svět tak trochu točil okolo ní...

Tak vítej, chlapečku náš!

Míša


Asi mě nechali samotnou doma moc dlouho... Rozjela jsem se a vyrobila si všechno, co první děti neměly, ale pro třetí miminko jsem to tajně chtěla... Protože jsme se přestěhovali z domečku do bytu, mohla jsem pořídit také proutěný košík na kolečkách, ve kterém budeme drobka převážet, aby mohl být všude s námi.




Nejdůležitější bylo hnízdečko, které přišlo na řadu jako první - POSTUP I S NÁKRESEM A ROZMĚRY NAJDETE NA BLOGU TADY. Plánuju ho používat všude, kde to půjde a dokonce se mi vejde i do košíku, hurááá!


Když jsem otěhotněla plánovala jsem si, jak se nechám každý týden vyfotit s milníkovými kartičkymi (rozuměj číslem, které hned řekne, ve kterém jsem týdnu) a budeme pozorovat, jak bříško roste... No... Ve výsledku mám za celé těhotenství asi 4 fotky s břichem, ale čísílko není na žádné... Většinou jsem za foťákem a o vlastní "vyblejsknutí" musím prosit... Třeba tady (ale že jsem na konci 8. měsíce tam teda vidět není...):


Tak jsem si vyrobila pomůcku, o kterou teď plánuju fotky obohatit. Hlavně ty s miminkem. A třeba ještě stihnu i nějakou těhu... Bukové kostky jsem měla doma už dlouho, jsou krásné a veliké. Polepila jsem si je čísly od 0 do 9 a budu je používat kdykoliv, když budu chtít mít na fotce jakékoliv číslo. Třeba když se nebudu moct dopočítat dětí! (Ččísla jsem vyřezávala na plotru Silhouette Portrait ze samolepicí vinylové fólie.)


A milníkovou deku jsem ani nedoufala, že bych stihla udělat. Měla jsem v plánu koupit si ji u mmmoje.cz ještě s krásnou kresbou... Ale nakonec jsem si řekla, čas máš, chuť taky, tak do toho!

K čemu to je??? 

Děťátko může deku používat normálně na hraní. Svůj účel ale splní, když chcete miminko nebo později děťátko vyfotit v určitém období - když mu je přesně jeden, dva, tři... měsíce, nebo jeden, dva, tři roky... Dítě položíte na deku a důležité číslo označíte třeba dudlíkem, oblíbenou hračkou, knížkou... A na potom třeba vytvoříte koláž ze všech fotek a vidíte ten zázrak, jak se z miminka stalo samostatné dítko, na jednom obrázku... No takhle nějak si to plánuju, uvidíme kolik času na takové hrátky budeme mít!

Čísla jsem opět vyřezala na plotru z vinylové fólie, tentokrát jsem ale použila vnější plochy, takže samotná čísla ještě zbyla dětem jako nálepky.


Čísla jsem na dece rozměřila a rozmístila, jak se mi líbilo a potom barvou na textil vybarvila. (Stejným způsobem jsme přenášeli také dětskou kresbu na tričko, výsledek najdete ZDE.) Nechala jsem barvu zaschnout, odstranila fólii, zažehlila podle návodu a půl práce bylo hotovo!


Pak už jsem jen ušila deku, aby miminko neleželo na samotném plátnu. Do spodu jsem použila zbytek pevné závěsoviny a dovnitř jsem všila zbytek deky, která už byla rozstříhaná z jiného tvoření. Ta deka byla světle oranžová a bohužel ve výsledku trochu prosvítá, takže podložka není čistě bílá... No, chybami se člověk učí, takže poučení pro příště!


 Ale i tak je fajn, mám z ní radost a prcek ji určitě využije - když ne na focení, tak aspoň na hraní a učení se čísel!

Míša