Po šestinedělí se z našeho spícího miminka stal malý pozorovatel. Tak jsme pořídili dřevěnou hrazdičku a vymýšleli, co na ni pověsit. Nechtěla jsem pestrobarevné plasty, tak jsme improvizovali a výsledek je super!

Tak dneska rychlý obrázkový článek z našeho korálkového hraní - velké děti navlékaly náramky a náhrdelníky, maminka tvořila pozorovací hračky.


Pod hrazdičkou si prďolka nejčastěji hoví ve svém hnízdečku (návod na jeho výrobu najdete ZDE). Na hračky pozorovačky jsem použila dřevěné kroužky, přírodní dřevěné korálky různých velikostí a několik kontrastních korálků - bílé, černé, červené. A pak už jsem jen zkoušela a vázala... Na výsledek se můžete podívat níže. A protože máme rádi přírodu, už od malička se náš benjamínek dívá na šišku :)


Stejným způsobem vznikl také kolotoč nad postýlku - ale protože v postýlce zatím nespí (spí s námi), tak kolotoč máme nad pojízdným proutěným košíkem.


A poslední mimi-navlíkačka byl klip na dudlík, který užijeme později.


 A tady náš malý pozorovatel, seznamte se prosím :)


Hezký naplněný den

Míša


Po třech letech máme doma zase malé miminko. Dneska je mu 10 dní. Chtěla jsem napsat článek o porodu, kojení a sžívání se, ale myslím, že tahle etapa ještě není uzavřená... Tak zatím místo toho článek o tom, jak jsme nového brášku doma přivítali.





Postýlku a svůj vlastní pelíšek, kterému D říká "krmítko" - místo "hnízdečko" - měl mrňousek nachystené dopředu. Návod na ušití najdete ZDE. Hnízdečko mám zatím v pojízdném proutěném košíku, kde B spí přes den. V noci spí s námi v posteli na svém vlasním měkkém polštářku. Pojízdný košík je bezvadná věc, miminko může být neustále v místnosti, kde jsme my a může se vyhřívat u okna, do kterého zrovna svítí sluníčko (na novorozeneckou žloutenku je denní světlo nejlepší lék). A když je potřeba dovezu si ho třeba i do koupelny... 


 Pro starší děti je bráška zázrak. Kontrolují ho, hlídají ho, tulí se s ním...


Takové koupání mimina při večeři je lepší než pohádky v telce... ;)


Vítání se neobešlo bez dárečků. Děti dostaly od novéhou sourozence ukulele. No nevím, jestli jsme to dobře rozmysleli, když jsme dárek vymýšleli... Začíná tu být trochu hlučno a to, jak si umíte představit, je k novorozenci v bytě ideální stav! Ale zpíváme a brnkáme denně a děti jsou z "malé kytary" nadšené. Kdyby vás ukulele zajímalo, koupili jsme na ukeshop.cz.


 A miminko dostalo oplátkou svůj první narozeninový dort. A nebyl to obyčejný dort, z toho by přece jenom novorozeně nic moc nemělo... Byl to dortNEdort! Na rozbalování téhle parády se samozřejmě těšily hlavně starší děti.


Čekala jsem klasický plenkový dort, ale obsah dortu mě mile překvapil! V každém patře bylo ukryto několik dalších dárečků, od čajů pro děti i maminky až po oblečky a krásnou heboučkou deku!


Tady je celý obsah dortu - deky, oblečky, plenky a ubrousky, hračky, bryndáčky, čaje, olejíček a lahvička. 💗


DortNEdort si můžete objednat také ve variantě pro starší děti nebo dospěláky s obsahem na přání. Za projektem stojí mladá maminka Lucie, která začala s podnikáním na mateřské dovolené, a pokud byste ji chtěli podpořit, máte možnost v právě probíhající soutěži KB Nastartujtese.cz - hlasovat můžete ZDE.

Jak proběhlo vítání vašich dětí? Jaké dárečky dostaly a přinesly také něco miminka starším dětem? U nás dáreček od prostřední dcerky na nejstršího syna fungoval - přinesla mu Lego a dodnes si to pamatuje. Získala tím u něj významné plusové body do začátku, kdy se přece jenom svět tak trochu točil okolo ní...

Tak vítej, chlapečku náš!

Míša


Asi mě nechali samotnou doma moc dlouho... Rozjela jsem se a vyrobila si všechno, co první děti neměly, ale pro třetí miminko jsem to tajně chtěla... Protože jsme se přestěhovali z domečku do bytu, mohla jsem pořídit také proutěný košík na kolečkách, ve kterém budeme drobka převážet, aby mohl být všude s námi.




Nejdůležitější bylo hnízdečko, které přišlo na řadu jako první - POSTUP I S NÁKRESEM A ROZMĚRY NAJDETE NA BLOGU TADY. Plánuju ho používat všude, kde to půjde a dokonce se mi vejde i do košíku, hurááá!


Když jsem otěhotněla plánovala jsem si, jak se nechám každý týden vyfotit s milníkovými kartičkymi (rozuměj číslem, které hned řekne, ve kterém jsem týdnu) a budeme pozorovat, jak bříško roste... No... Ve výsledku mám za celé těhotenství asi 4 fotky s břichem, ale čísílko není na žádné... Většinou jsem za foťákem a o vlastní "vyblejsknutí" musím prosit... Třeba tady (ale že jsem na konci 8. měsíce tam teda vidět není...):


Tak jsem si vyrobila pomůcku, o kterou teď plánuju fotky obohatit. Hlavně ty s miminkem. A třeba ještě stihnu i nějakou těhu... Bukové kostky jsem měla doma už dlouho, jsou krásné a veliké. Polepila jsem si je čísly od 0 do 9 a budu je používat kdykoliv, když budu chtít mít na fotce jakékoliv číslo. Třeba když se nebudu moct dopočítat dětí! (Ččísla jsem vyřezávala na plotru Silhouette Portrait ze samolepicí vinylové fólie.)


A milníkovou deku jsem ani nedoufala, že bych stihla udělat. Měla jsem v plánu koupit si ji u mmmoje.cz ještě s krásnou kresbou... Ale nakonec jsem si řekla, čas máš, chuť taky, tak do toho!

K čemu to je??? 

Děťátko může deku používat normálně na hraní. Svůj účel ale splní, když chcete miminko nebo později děťátko vyfotit v určitém období - když mu je přesně jeden, dva, tři... měsíce, nebo jeden, dva, tři roky... Dítě položíte na deku a důležité číslo označíte třeba dudlíkem, oblíbenou hračkou, knížkou... A na potom třeba vytvoříte koláž ze všech fotek a vidíte ten zázrak, jak se z miminka stalo samostatné dítko, na jednom obrázku... No takhle nějak si to plánuju, uvidíme kolik času na takové hrátky budeme mít!

Čísla jsem opět vyřezala na plotru z vinylové fólie, tentokrát jsem ale použila vnější plochy, takže samotná čísla ještě zbyla dětem jako nálepky.


Čísla jsem na dece rozměřila a rozmístila, jak se mi líbilo a potom barvou na textil vybarvila. (Stejným způsobem jsme přenášeli také dětskou kresbu na tričko, výsledek najdete ZDE.) Nechala jsem barvu zaschnout, odstranila fólii, zažehlila podle návodu a půl práce bylo hotovo!


Pak už jsem jen ušila deku, aby miminko neleželo na samotném plátnu. Do spodu jsem použila zbytek pevné závěsoviny a dovnitř jsem všila zbytek deky, která už byla rozstříhaná z jiného tvoření. Ta deka byla světle oranžová a bohužel ve výsledku trochu prosvítá, takže podložka není čistě bílá... No, chybami se člověk učí, takže poučení pro příště!


 Ale i tak je fajn, mám z ní radost a prcek ji určitě využije - když ne na focení, tak aspoň na hraní a učení se čísel!

Míša


Hnízdečka pro miminka jsou v poslední době velkým hitem - i já jsem chtěla jedno takové mít. A protože mám ráda ruční práce, pustila jsem se do výroby sama. Není to nic složitého! Litovala jsem ale, že jsem to neudělala dřív, protože lézt tu celé odpoledne po zemi, kreslit, měřit, stříhat a potom se hrbit nad strojem přes pupek na začátku 9. měsíce - to mi dalo docela zabrat... Ale tatínek odvezl děti na pár dní na chalupu, takže doháním resty a odpočívám! Hnízdo je hotové, všichni jsme to přežili a já mám pro vás návod i s nákresem.


Pokud nemáte možnost ušít si pelíšek pro miminko sama, můžete si krásné zakoupit třeba na Mmmoje.cz nebo na Mimiconcept.cz.


Co budete potřebovat:

  • 2 m látky (bavlna, ideálně bez elastanu - když chcete rozdílnou spodní a horní část, tak 1 metr od každé barvy nebo vzoru)
  • 2 m rouna 150 cm šíře (já jsem použila duté vlákno v kuse, ale můžete mít třeba ovčí rouno) 
  • 0,5 m tenkého molitanu (nebo vatelínu, dutého vlákna, ovčího rouna...)
  • 3 m stuhy (tkalounu)
  • nitě
Postup:

  • Nejprve si udělejte nákres a střih na papír. Já jsem našla střih na internetu, ale výsledné hnízdečko mi přišlo malé. Protože chci, aby miminku vydrželo déle než cca první dva měsíce, rozměry jsem si zvětšila tak, jak je vidět na fotce (černá čísla). Výsledná plocha pro ležení při maximálním stažení šňůrek je 30 x 57 cm (pro čerstvé miminko), když spodní konce rozvážu dostaneme se na plochu 40 x 65 cm (červená čísla) - jak dlouho to může vydržet??? Cca za půl roku vám dám vědět, jestli ještě hnízdíme :)


  •  Střih přeneste na látku a celé hnízdo po obvodu vystřihněte (2x). Ve spodní části přidejte dva cca 3 cm dlouhé nástřihy podle červené přerušované čáry.


  •  Obě látky na sebe našpendlete a po obvodu sešije pevným stehem (lícovými stranami dovnitř).
  •  Obšijte také nástřihy na spodních "nohavičkách" (podle obrázku).
  •   Připravte si molitan nebo vatelín na část, kde bude miminko ležet.


  • Sešité hnízdo převraťte lícovou stranou nahoru a začistěte "nohavičky". Stačí jednoduše založit dovnitř a obšít, ale opravdu to udělejte teď, ušetříte si později spoustu rozčilování a potíží.
  • Po založení (!) "nohaviček" teprve hnízdo obšijte po celém obvodu cca 1,5-2 cm od okraje a vytvořte tak tunýlek, kterým později protáhnete stužku a celé hnízdo stáhnete do požadovaného tvaru. 


  • Umístěte do hnízda molitan, nebo jinou vložku, na které bude miminko ležet. Některé návody píší, že vložka není potřeba, když budete mít hnízdo v postýlce, nebo na gauči, tak stačí nechat uprostřed jen prázdnou látku...  Já jsem měla doma tenký molitan (asi 0,5 cm vysoký), tak jsem ho použila a ležení je příjemně měkké. 
  • Když jste s umístěním vnitřní vložky spokojená - je souměrně uprostřed a látka se nikde nekrabatí - zafixujte ji opatrně špendlíky a těsně po obvodu všijte do hnízda. (Můžete podložku prošít ještě i křížem krážem, nebo na několika bodech uprostřed, ale mně stačilo zafixování po obvodu.) Po přišití vám vznikne uprostřed pevné ležení a po celém obvodu široký tunel, ze kterého bude mantinel.


  •  A nyní přichází na řadu ta nejzábavnější část! Nacpat do tunelu s obvodem vstupu cca 30 cm duté vlákno, které zabírá plochu půl podlahy v kuchyni! Měla jsem 2 metry rouna šíře 150 cm - nadélku jsem ho přeložila (asi 4x), vytvořila "hada" a procpala ho tunelem. 


  •  I takhle zoufale to chvílemi vypadalo! 


  •  TIP: Rozhodla jsem se nacpat celé dva metry dutého vlákna do hnízda v kuse. Bála jsem se, když budu strkat nejprve metr z jedné "nohavičky" a pak metr z druhé, že se mi uprostřed nesejdou nebo budou dělat neplechu později... Naštěstí se mi vešla ruka do tunelu, takže jsem si ho mohla celý navléknout na paži a částečně tahat zevnitř.
  •  Po úspěšném napěchování rouna ještě není vyhráno - protáhnout tkaloun do malého tunýlku po obvodu v celé jeho délce byla taky docela fuška! (A rada, kterou jsem dostala od jedné z vás - protáhnout mašličku jako první a teprve potom nacpat výplň do tunelu... Na tom něco bude!)


  •  Ale teď už stačí jen upravit a zašít "nohavičky" a střed a máte vyhráno. A protože máte vše začištěno, tak tohle už je opravdu jednoduché. Nacpěte rouno do nohaviček, případně odstřihněte, co se do nich nevejde, a pevným stehem ho zavřete dovnitř!
  •  Prostřední část (ležení) také pouze založte dovnitř a sešijte.

 A MÁTE HOTOVO!!!

Nakonec stačí hízdečko pevně utáhnout, zavázat na mašličku, vytvarovat a nachystat pro miminko.


 Ze zbytků látek jsem ušila ještě mantinel do postýlky...


 ... a první "úchopové" hračky.


 A potom přišla na řadu milníková deka a kostky s čísly - jak jsem je vyráběla se můžete podívat v článku JAK NA TO.

http://hrajemesijinak.blogspot.cz/2017/07/cisilka-na-fotky-milnikova-deka-kostky.html


Milé miminko, můžeš přijít...


Míša

Letos jsem byla poprvé na samosběru jahod. V osmém měsíci s břichem jako balón a v 30°C vedru! Ale bylo to super a uvažujeme, že pojedeme příští týden ještě jednou. Ta chuť čerstvě natrhaných rudých jahod se totiž ničemu nevyrovná! Byli jsme ve Vraňanech a samosběr s cenou 45,- Kč za kilo je super. Přivezli jsme domů 3 kg. Kdyby kluci nebyli zrovna na cyklovýletě, určitě bychom jich snědli spoustu jen tak rovnou z košíku. Ale byly jsme doma jen my dvě holky, tak jsme trochu experimentovaly... A protože sezóna jahod ještě nekončí, podělíme se o recepty a tipy na úžasné mňamky.



Mačkané jahody s jogurtem
  • jahody
  • bílý jogurt/kysaná smetana
  • moučkový cukr/alternativní sladidlo
Hned po příjezdu z pole jsme si udělaly rychlovku na oběd - trochu jahod jsem rozmačkala s bílým jogurtem a osladila troškou cukru. Miluju to i jen tak samotné, ale na oběd jsem chtěla něco trochu výživnějšího. Uvařila jsem hrst quinoy, polila ji mačkanými jahodami a byla to mňamka! Použít můžete i na těstoviny nebo couscous.



Jahodová limonáda
  • jahody
  • med/cukr
  • voda/perlivá voda
  • máta
Hrst jahod jsem rozmixovala s medem v Nutribulletu a zalila litrem vody. Přidala jsem lístky máty a nechala vychladit.



 Jahodový led
  • jahody
  • voda
  • máta
Na pozdější použití do limonád a pitíček jsme si připravily jahodové ledové kostky. Děti tady můžou krásně asistovat - pokrájené jahody rozmístíme do tvořítek na led, přidáme mátu nebo meduňku podle chuti, zalijeme vodou a dáme do mrazáku.



 Jahodové nanuky a dřeň

Varianta 1
  • jahody
  • moučkový cukr
Varianta 2
  • jahody
  • kysaná smetana/bílý jogurt/lipánek...
  • cukr podle chuti
 Do mrazáku se nám vešla také spousta zmrzliny - naplnila jsem IKEA nanukovače variantou 1. Jahody jsem rozmixovala s cukrem do pyré a do tvořítek jsem nejprve vložila celé borůvky, maliny a vypeckované třešně - to jsem teprve zalila připraveným pyré a dala zamrazit.
Variantu s bílým jogurtem jsem připravila do mističek a dřeň budeme baštit lžičkou.



Jahodová marmeláda se zázvorem
  • jahody
  • zázvor
  • cukr
  • citrusový pektin
 Jahodovou marmeládu dělám každý rok - zkoušela jsem jahody samotné, s mátou, s banánem... Všechny jsou super - ale tahle zázvorová je teda něco extra! Zázvor jsem uřízla z našeho doma pěstovaného.


 Měla jsem asi 400 g jahod jen na dvě skleničky na zkoušku. K nim jsem přidala lžíci na jemno nakrájeného čerstvého zázvoru. A dala vařit. Po chvíli, když jahody změkly, jsem je jen rozmačkala - mám ráda v marmeládě kousky ovoce.


  Poprvé jsem použila namísto Gelfixu přírodní citrusový pektin.Takže žádná chemie a marmeláda si zachovala krásně sytou červenou barvu. Na 400 g jahod jsem dala 4 g pektinu s trochou cukru, povařila 5 minut a pak jsem přisypala ještě asi 80 g cukru a povařila do zhoustnutí ještě dalších asi 5 minut.


Marmeláda krásně zhoustla a zachovala si rudou barvu jahod. Navíc krásně voní po zázvoru, ale to množství v ní není cítit štiplavě, takže i dětem chutná.




Jahodové tvarohové knedlíky podle Cuketka.cz
  • jahody
  • tvaroh
  • vejce
  • hrubá mouka
  • špetka soli
  • na polití rozpuštěné máslo a moučkový cukr

Jahodové knedlíky jsem dělala podle receptu pana Cuketky, nebudu ho přepisovat, najdete ho i s videonávodem ZDE. Mouky jsem sice dala asi 4x tolik - pořád se to lepilo! Možná jsem měla moc velké vajíčko, nebo to bylo polotučným tvarohem, nevím, ale výsledek i tak stál za to. Podle návodu jsem knedlíky přelila jen rozpuštěným máslem a posypala moučkovým cukrem a větší dobrotu jsem dlooooouho nejedla!



Jahodové máslo
  • jahody
  • moučkový cukr
  • máslo
 Na tenhle recept jste se hodně ptali na Facebooku, tak tady ho máte! Dělala jsem ho až dnes a spolu se zbytky čerstvých jahod jsem ho naservírovala klukům po návratu z cyklovýletu jako sladkou tečku po večeři. Je to něco fantastického!
Našla jsem dva způsoby přípravy za tepla a za studena. Já jsem použila studenou přípravu, která je super jednoduchá - hrst jahod s trochou moučkového cukru jsem rozmixovala na pyré a to potom zašlehala rovnou do másla (na hrst jahod jsem použila asi 2 lžíce moučkového cukru a necelou polovinu kostky másla). Nejprve se pyré (tekutina) nechtělo s máslem (tuk) spojit, ale chtělo to jen vydžet. Ve výsledku vzniklo úžasné růžové pomazánkové máslo.


Recept je to prý francouzský a máslo používají na pečivo nebo na palačinky. Ke snídani jsem koupila loupáky, na nich to bude teprve mňamka! V uzavřené nádobě vydrží prý v lednici až týden.

Misku celých jahod jsem dala také do mrazáku na pozdější zpracování. Do bublaniny nebo na čerstvou zmrzlinu - rozmixovanou s šlehačkou. A jak už jsem říkala, jahody dneska došly a nejraději bych jela na pole znovu! Tak uvidíme...

Dobrou chuť

Míša


Další z našich předporodních výletů směřoval do Karlových Varů, kde jsme si zaplatili wellness pobyt s masážemi, solnou jeskyní a bazénem. No nakonec jsme stejně většinu z těch tří dnů strávili venku, nebo v hotelovém bazénu, kterého se děti nemohly nabažit... Takže příště vyrazíme zase ven z města!





Pokud rádi cestujete - a nejen s dětmi - můžete se se svými tipy na výlet zapojit do fotosoutěže  na stránkách společnosti Affekt.cz - stačí poslat fotku z výletu a můžete vyhrát krásné outdoorové ceny.

Naší první zastávkou byla obec Andělská Hora, nad kterou se tyčí zřícenina středověkého hradu. Cestou jsme dětem vyprávěli o hradech a rytířích a knížatech a historii a jak se to pak všechno opustilo, chátralo a padalo... A že dneska z toho hradu zbyly už jen zbytky zdí a jak je to zajímavé vidět takhle kus historie...  


Na místě nás pak čekalo nemilé překvapení v podobě evropských dotací... Zřícenina, která se tu řítí stovky let, je nyní pod lešením a (prý) už několik měsíců ji oranžovými cihlami a maltou "dostavuje" parta dělníků, kteří nahoře pijí kafe a dobře se baví...


Smysl tohoto grantu mi poněkud uniká - pokud o tom něco víte, nebo máte bližší informace, budu ráda, když mi napíšete. Prý se zde v minulosti konala divadelní představení a kvůli stavu zříceniny už to přestalo být pro diváky i herce bezpečné... Tak proto se tu staví nový hrad???


Kolem celého kopce, na kterém stojí "hrad" je vybudována nová naučná stazka a dole u kostela velké ohniště a houpačky, na kterých děti testovaly, jestli zvednou tátu - nezvedly!


U obce Andělská hora se hned za hlavní karlovarskou silnicí nachází krásný trojboký barokní kostel Gioavnniho Alliprandiho. Jeho tři stěny mají symbolizovat trojjedinost křesťanského Boha. Otevřený pro veřejnost je bohužel jen v sobotu a neděli odpoledne, takže jsme si ho prohlédli jen přes vstupní bránu...


Znáte to, jak nejhezčí věci k nám přichází neplánovaně a nečekaně? Trochu zklamaní ze zříceniny a ze zavřeného kostela jsme se vypravili alespoň k rybníčku, který jsme za kostelem viděli už ze zříceného hradu. A našli jsme tolik krásy!
Nejdřív jsme natrefili na hřiště - kde proběhl nelítostný IMAGINÁRNÍ tenisový mač! Rozhodčí rozhodl, že tatínek prohrál 3:10...


Na stromě parádní provazová houpačka...


... a kus dál víkendová odpočívárna místních - Osvěžovna - v podobě milé huspůdky s venkovním posezením a extra dlouhými houpačkami pro děti.


Rybníčku jsme také neodolali. Zvědavá kachna s mláďaty připlula až k nám.


A prťata si pak i zaplavali!


Ubytování můžete zkusit hledat na serveru Hotely.cz - my jsme bydleli ve velikém lázeňském domě Spa Resort Sanssouci s bazénem, masážemi a solnou jeskyní. Chtěli jsme si po jarním stěhování a před porodem trochu odpočinout, takže jsme skoro celé tři dny strávili s dětmi v bazénu - no jestli to byl odpočinek nevím, nevím... :)


Ale prošli jsme i město, koupili zmrzlinu a samozřejmě oplatky, okoukli jsme kolonádu a vřídlo... Město už se pomalu chystá na filmový festival, ale ještě zdaleka tu nejsou takové davy fanoušků a turistů.





Došli jsme také do míst, kam většinou v době festivalu nechodíme, a objevili jsme krásný pravoslavný kostel. Uvnitř to vonělo a žilo, hořely svíčky a hrála hudba... Úplně jiný pocit, než v chladném kostele se zamčenou mříží, kam se smí jen nakouknout.


Karlovy Vary, coby lázeňské město, mají také spoustu parků a odpočívadel, která vybízejí k procházkám a řádění.


Ve všech parcích najdete také dřevěné posedy - nevím, jestli je tady tolik divoké zvěře, ale je to sympatické, posedět si ve výšce a pozorovat svět z jiného úhlu pohledu...


Objevili jsme také jednu raritu - karlovarské metro! Říká se tak podzemní lanovce, která jede z centra k hotelu Imperial. Nám zkrátila pěší cestu o dobrou hodinku, i když samotná jízda lanovkou trvá asi 30 vteřin :)


Poslední den jsme si udělali ještě výlet do Bečova nad Teplou. Je zde unikátní zámek a hrad a poklad a zahrady... Kdybyste sem jeli s dětmi, mají tu moc pěkné infocentrum s dětským koutkem, půjčí vám dobové kostýmy, pro starší děti jsou uzpůsobené i dětské prohlídky s pracovními sešity. My jsme ale nějak neměli náladu na tenhle uměle vytvořený svět přednášek a francouzských zahrad...  


Zato jsme tu objevili ty nejlepší francouzské palačinky U mlsného medvěda - jestli někdy pojedete přes Bečov určitě se tu zastavte na oběd, dezert nebo třeba jenom na zmrzlinu! Moje nivová palačinka s rukolou a hruškami neměla chybu :)


Po obědě jsme vyrazili na malou obhlídku samotného městečka - na druhou stranu od hradu. A kupodivu našli jsme místa, kde se historie mísí se skutečným životem, kde vedle původní kamenné zdi visí čerstvě vyprané prádlo,...


... kde zadní vrata kostela přivítala letošní Tři krále,...


... kde padají zdi a staví se nové domy, kde žijí skuteční lidé...


Taková místa jsou pro mě odrazem historie, přirozenosti a smyslu bytí...

Na naše OBRÁZKY Z ČESKÉHO ŠVÝCARSKA se můžete podívat zde.

Nám tímto naše předporodní cestování pomalu končí, letošní léto strávíme v poklidu a přípravami na miminko. O to víc se těším, až zase na podzim někam vyrazíme!

Míša